Jedna správná „orchidejová teplota“ neexistuje. Teplomilné rostliny vyžadují chráněné zimní noci, středně teplomilné snesou širší mírné pásmo a chladnomilné potřebují skutečnou úlevu během léta. Konkrétní rod, druh či hybrid má vždy přednost před obecnou kategorií. Než sbírku rozšíříte, měřte denní maxima i noční minima přímo u listů a kořenů, nejen vedle dveří nebo pod hřebenem střechy. Začněte skupinou rostlin se srovnatelnými potřebami.

Mnohým orchidejím prospívá vyšší vzdušná vlhkost než v běžném pokoji, ale samotné vysoké číslo na vlhkoměru není cílem. Vlhkost bez pohybu vzduchu zhoršuje osychání listů a může podpořit choroby; příliš silný ventilátor naopak rostliny dehydratuje. Usilujte o jemnou cirkulaci, přiměřené rozestupy a listy, které po zálivce včas oschnou. Kořeny musí současně dostávat dostatek vody podle konkrétního média a nádoby.

Zalévejte ve chvíli, kdy médium dosáhlo míry oschnutí vhodné pro danou orchidej, ale ještě před stresem rostliny. Rozhoduje velikost nádoby, hrubost kůry, množství kořenů, světlo, teplota, vzdušná vlhkost, proudění a sezona. Orchideje s pahlízami často snesou zřetelnější oschnutí než některé falenopsisy či paphiopedila, pokyny pro konkrétní rostlinu však mají přednost. Pevný týdenní interval není spolehlivou náhradou pozorování.

Často ano, ale záleží na složení vody. Velmi tvrdá nebo alkalická voda a vyšší obsah rozpuštěných solí mohou ztížit hnojení a zanechávat usazeniny v médiu. Sledujte kůru, okraje nádob, špičky listů a stav kořenů. Čistě zachycená dešťová nebo jiná nízkominerální voda může být užitečná, pouze pokud se hygienicky skladuje. Nepoužívejte automaticky vodu z domácího změkčovače, protože může obsahovat pro rostliny nevhodné množství sodíku.

Vrásnění ukazuje na narušenou vodní bilanci, nikoli automaticky na potřebu další zálivky. Kořeny poškozené hnilobou, starým zhutněným médiem, solemi nebo chladem nedokážou přijímat vláhu ani z mokrého květináče. Příčinou může být rovněž nadměrné teplo či aktivita škůdců. Než přidáte vodu, prohlédněte kořeny, ověřte strukturu média a zkontrolujte denní maxima ve skleníku.

Pouze tehdy, pokud skleník udrží jejich podmínky i během nejteplejší části roku. V českém létě může být větším problémem přehřátí pod sklem než zimní chlad, který lze v chráněné zóně technicky řešit. Samotný ventilátor neudělá z rozpáleného skleníku vhodné prostředí pro orchideje z mlžných horských lesů. Nejdříve zaznamenejte letní maxima ve výšce listů a ověřte účinek stínění a větrání; teprve potom přidávejte náročné chladnomilné druhy.